Meteorické roje
Několikrát za rok projede Země stopou prachu, kterou po sobě nechalo něco staršího. Na noc nebo na 2 začne obloha sypat jiskry. Nejlepší sedadlo je zahradní křeslo.
Meteorický roj: Země prolétá starým prachem
Kometa, která obíhá Slunce, trousí po celé své dráze prach a drobné úlomky. Ta drť zůstane na oběžné dráze dlouho potom, co je kometa pryč. Země každý rok prolétne týmiž stopami v tytéž dny. Proto si je můžeš zapsat do kalendáře roky dopředu a nemusíš přitom nic počítat.
Ne každou stopu nechala kometa a ty 2 nejlepší roje v tabulce níž rozhodně ne. Geminidy pocházejí z tělesa 3200 Phaethon a Kvadrantidy z 2003 EH₁ a obě tělesa jsou spíš kámen než špinavá sněhová koule. Nikdo si není úplně jistý, jak vůbec kámen prachovou stopu nadělá. Možná je to kometa, které došel led, nebo kámen, který praská horkem pokaždé, když se přiblíží ke Slunci. Nejbohatší roj roku je věc, kterou neumíme úplně vysvětlit.
Většina částeček je velká jako zrnko písku. Naráží do našeho vzduchu rychlostí mezi 35 a 71 kilometry za sekundu a shoří asi 100 kilometrů nad tvou hlavou. Nic nedopadne. To, co uvidíš, je jasná čára nakreslená přes oblohu za necelou sekundu.
Všechny meteory roje jako by vylétaly z jednoho bodu, radiantu, a roj se jmenuje podle souhvězdí, ve kterém ten bod leží — Kvadrantidy podle souhvězdí Zední kvadrant (Quadrans Muralis), které z map mezitím zmizelo. Perseidy podle Persea, Geminidy podle Blíženců. Jenže na radiant se nedíváš. Meteory blízko něj letí skoro přímo na tebe, takže nechávají krátké zavalité čáry. Ty dlouhé dramatické se objevují daleko od něj.
Ty, kvůli kterým se vyplatí ponocovat, každý rok ve stejné dny:
| Roj | Vrcholná noc | Za hodinu | Co stojí za to vědět |
|---|---|---|---|
| Kvadrantidy | 3.–4. ledna | 110 | Ostrý vrchol, jen pár hodin široký. Krutá zima. |
| Lyridy | 22.–23. dubna | 18 | Skromné, ale první po zimě. |
| Perseidy | 12.–13. srpna | 100 | Ten pro děti. Teplé noci, prázdniny. |
| Orionidy | 21.–22. října | 20 | Drť, kterou po sobě nechala Halleyova kometa. |
| Leonidy | 17.–18. listopadu | 15 | Jednou za pár desetiletí jich jsou za hodinu tisíce. |
| Geminidy | 13.–14. prosince | 150 | Nejbohatší ze všech, pomalé a jasné. Mrzne. |
„Za hodinu“ počítá s dokonale černou oblohou a radiantem nad hlavou. Ze zahrady s pouličními lampami čekej čtvrtinu. Meteor každých pár minut je pořád dobrá noc. Nejvíc ze všeho záleží na Měsíci. Úplněk přezáří všechno kromě těch nejjasnějších.
Najdi mi příští meteorický rojZkus si to: spočítej je
Počítání meteorů je opravdová věda. Lidé posílají svoje počty astronomům už přes století.
Lehni si a dívej se zhruba do poloviny výšky nad obzorem, pryč od radiantu a od každé pouliční lampy. Triedr ukáže příliš malý kousek oblohy. Očím trvá 20 minut, než si zvyknou na tmu, a jediný pohled na mobil to celé zruší.
Celou jednu hodinu počítej každý meteor a poznamenej si cokoli zvláštního: barvu, stopu, která po něm chvíli visí ve vzduchu, jeden mnohem jasnější než ostatní. Porovnaná s tabulkou nahoře ti ta hodina změří, jak tmavá je tvoje vlastní obloha. 2 lidé ležící hlavami k sobě a dívající se na opačné strany dostanou jiná čísla.