Jak velká je sluneční soustava
1. Jak daleko od sebe všechno je: tahle lidi překvapí
Začni jednou vzdáleností a všechno ostatní k ní přiměř: od Slunce k Zemi. Té říkej jedna. A teď koukej, co dělají ostatní planety.
Jupiter je ten zábavný. Pět. Zvedni jednu ruku: tolik zemských vzdáleností je od Slunce. A odtamtud už jsou čísla snazší, ne těžší:
- Saturn: deset. Hezčí číslo neexistuje.
- Uran: dvacet.
- Neptun: třicet.
Merkur je asi ve dvou pětinách cesty. Představ si polovinu vzdálenosti Země a pak ještě kousek blíž. Venuše je asi ve třech čtvrtinách. Polovina cesty a pak polovina toho, co zbývá.
A jak daleko je ta jedna?
Nasedni do auta a jeď ke Slunci rychlostí jako po dálnici. 100 km za hodinu, bez zastávky. Ne na benzín, ne na spaní, na nic. Cesta by trvala 170,7 roku. Dojela by tam až tvoje praprapravnoučata.
Světlo je rychlejší. Sluneční paprsek stihne tutéž cestu za 8 minut 19 sekund. Když ucítíš na tváři sluneční teplo, to teplo vyrazilo od Slunce ještě během tvého obouvání.
3 další věci, které tam venku bydlí
- Bennu je malá kamenná planetka, jejíž dráha je blízko té naší. Takže je od Slunce zhruba stejně daleko jako my. Jedna, skoro přesně.
- Většina planetek obíhá mezi Marsem a Jupiterem. To je mezera mezi jednou a půl a pěti. V té mezeře je spousta místa.
- Většina trpasličích planet — Pluto, Eris, Makemake — je dál než Neptun, za třicítkou. (Jedna z nich, Ceres, ne: bydlí v pásu planetek mezi kameny.)
2. Jak jsou velké: úplně jiné pořadí
Vzdálenost a velikost jsou 2 různé seznamy a vůbec si neodpovídají. Všech osm v jednom společném měřítku:








Saturnovy prstence jsou nakreslené také, jenže ne v měřítku planet: v tom by byly širší než Jupiter.
- Jupiter je největší. S přehledem. Všech ostatních 7 roztavených dohromady by ho pořád nenaplnilo.
- Merkur je nejmenší.
- Země a Venuše jsou skoro přesně stejně velké. Vedle sebe by se na ně člověk musel podívat dvakrát.
A ve stejném měřítku je tohle Slunce. Nebo spíš kousek jeho okraje. Na stránku se nevejde. A nevejde se o hodně. Vešlo by se do něj víc než milion Zemí.
3. Jak dlouho trvá rok: jedno jednoduché pravidlo
Čím dál od Slunce, tím delší rok. Tohle pravidlo nic neporuší. Merkur oběhne za 87,97 dne. Země za 365¼ dne. Neptunu to trvá 164,8 pozemského roku. Našli jsme ho v roce 1846 a první kolečko dokončil až v roce 2011.
4. Jak dlouho trvá jedno otočení: žádné pravidlo
Dalo by se čekat, že tentýž trik zabere podruhé. Nezabere. Otáčení je úplně na přeskáčku. Něco sahá až k tomu, jak která planeta vznikla, něco k tomu, co se s ní stalo později: možná do ní narazilo něco velkého, nebo ji to převrátilo, nebo zpomalilo.
- Jupiter, největší planeta, se otáčí nejrychleji: jednou za 9,925 hodiny.
- Venuše se otočí kolem dokola za 243 dní. To je déle, než trvá její vlastní rok. A otáčí se obráceně.
- Marsu to trvá 24,62 hodiny. Skoro přesně jako nám, a úplně bez důvodu.
Takže: roky jsou pěkně srovnané, otáčení je zmatek.
5. Měsíce: některé žádný, jiné stovky
- Merkur a Venuše nemají žádný. Ani jeden.
- Země má jeden. Měsíc. A na planetu naší velikosti je pořádně velký.
- Mars má dva a jsou maličké. Phobos a Deimos. O tom, odkud se vzaly, se pořád vedou spory: jestli jsou to chycené planetky, nebo trosky vyhozené, když do Marsu narazilo něco velkého.
- Jupiter, Saturn, Uran a Neptun jich mají hodně. Jupiter skoro sto, Saturn přes dvě stě, Uran skoro třicet a Neptun šestnáct. 4 Jupiterovy jsou dost velké na to, aby byly z vlastní zahrady vidět dalekohledem 150 mm, v řadě vedle něj.
A teď si to běž ověřit
4 velké Jupiterovy měsíce se z noci na noc posunou a ty to uvidíš. Venuše má fáze jako Měsíc. Mars je opravdu červenější než všechno kolem.
Vyber si večer a Planetárium ti řekne, co je nahoře →