Na tohle si vezmi triedr 10×50.
Je na samé hranici toho, co oko zvládne, i z opravdu tmavého místa, takže se v praxi hledá triedrem a s mapkou: slabá, trochu modrozelená hvězda poblíž dráhy, kterou po obloze putují Slunce a Měsíc.
Podívej se na obrázek níž.
Tvoje vlastní obloha, právě teď.
Mezi hvězdami se posouvá tak pomalu, že se nejlepší měsíce pro pozorování z roku na rok posunou jen o pár dní — kdy je nad obzorem dnes večer, ukáže Planetárium.
Tohle je Země. Kde je zeměkoule světlá, vystoupá tenhle objekt vysoko na oblohu; čím tmavší stín, tím níž zůstane; kde je zeměkoule černá, tam nevyjde vůbec. Když na zeměkouli není žádný stín, nezáleží na tom, kde na Zemi jsi.
K pozorování bude stačit triedr 10×50 — nejlépe opřený o plot nebo o zeď. Zůstane to světelný bod.
Sotva víc než maličká modrozelená „hvězdička“.
200×
Uran — ukázat v modelu
O webu
Vesmír
Planetárium
Jak daleko je obzor?
Jak velké jsou galaxie
Co se stane, když oddálíš
Když obrázek stlačí čísla
Měření oblohy rukou
Proč je den delší než jedno otočení — na většině planet
Obíhá Měsíc kolem Země?
Proč moře stoupá a klesá
Katalog všeho
Hvězdy, které mění jasnost
Jak se hvězda rodí a jak může skončit
Jak vesmír začal a jak to vůbec někdo může vědět
Kde parkuje vesmírný dalekohled · Lagrangeovy body
Kde končí sluneční soustava?
Kosmický žebřík vzdáleností na jedné stránce
1 · Velikost Země
2 · Velikost a vzdálenost Měsíce
3 · Jak je uspořádaná sluneční soustava
4 · Vzdálenost ke Slunci a k planetám
5 · Vzdálenost k blízkým hvězdám
6 · Vzdálenost k jiným galaxiím
7 · Rozměry vesmíru
Co zbývá vysvětlit
Co tyhle stránky nepokrývají
Všechno na obloze